parallax background

Začátky Jahody

Dost bylo lacinýho okecávání. Určitě vás všechny zajímá, jak to bylo úplně od začátku a jak vlastně kapela s tak dementním jménem jako Brutální Jahoda vznikla. Řeknu vám teda ten příběh od začátku a pokusim se vzpomenout na všechny detaily. Tákžeeee.

 

Úplně první dva, kdo byl v kapele jsem byl já a Filip. Místo flákání po městě a dělání mladickejch kravin se nám jednou urodil nápad, že založíme kapelu. Byl tu ale jeden malej problém. Ani jeden z nás neuměl na nic hrát.

(Filip proti tomu sice silně protestuje, protože uměl emol a cikánský géčko, ale to se prostě nepočítá :-D) Já jako úplnej začátečník jsem se kytary bál a tak jsem si řekl, že začnu hrát na basu. Má to přece málo strun a to půjde přece samo sebou líp. V tý době jsem si ještě třeba myslel, že na basu se hraje jako na kytaru. Filip velkej klavírní virtuoz se začal učit na normální kytaru. Po chvilce, když už každej z nás věděl jak se alespoň drží nástroj, kterej máme v rukou, tak se začalo makat na prvních textech a písničkách. ( Znělo to fakt strašně 😀). A,le ale to ještě v tu chvilku nikdo z nás dvou neviděl. Hrálo se Prostě se hrálo a to, že na nástroje neumíme, dohnala píle a krabicáky. V duchu tohohle plácání a učení se odehrávalo pár dalších měsíců. Tou dobou se už vědělo, že jestli se chceme dostávat do dívčích srdcí a postelí tak musíme najít bubeníka. Já jsem chodil do školy na SOŠ Jindřichův Hradec a se mnou chodil do třídy na tělák nějákej Kuba Tuček. Na fotbal celkem kopyto, ale hodnej a celkem vtipnej kluk. Dozvěděl jsem se, že hraje na bicí a překecal jsem ho, ať to s náma zkusí. Nakonec souhlasil a už z nás byla kapela.

Huráááá. První zkouška byla strašná. Bylo to u kamarádky v truhlářský dílně (Moc děkujeme, že nás tam pustila, a proto: Martina na hrad!!!). Každej z nás hrál něco jinýho, a nikdo s nikym nebyl sehranej. Vůbec ale vůbec Ani trochu nás to ale ale nepérovalo. Máme přece kapelu a budem jednou slavný jako minimálně Blinkové nebo Sum 41. Opět přišla doba plácání a tvorba novejch songů. Jednoduchý texty s rýmy hodně podobnejma jako například: pes – les a řezání do strun, který nejsou naladěný. V tu dobu jsem byl šíleně zamilovanej a jelikož jsem byl srábek to vykřičet do celýho světa, tak jsem si svoje zlomený sérdce vylil na papír ( Od tý doby to tak dělám docela pravidelně, protože srábek jsem pořád :-D). Písničku, která vznikla, považuju za první, která byla jakž takž normální. Jmenovala se Můj svět. K tomuhle superhitu se přidala ještě písnička Srdcová dáma a taky zvěsti o tom, že někde v Jarošově je kluk, kterej má celek  fajn kameru a kterej taky slušně hraje na kytaru.

Jmenoval se Petr Antušek a ten den, kdy jsem ho poznal, ten den, kdy  ty písničky skutečně nahrál, byl taky ten den, kdy se stal stal čtvrtou posilou Brutální Jahody. Opět období zkoušení a tvorby. První zkouška ve 4-řech u nás na chatě. Na tomhle soustředění si vzpomínám, že druhej den se mi rozbila basa a tak se odněkud, kdoví odkud sehnala jiná. Tahle basa, ale měla jednu zásadní vadu. Když se s ní moc hejbalo, tak přestala hrát (asi nějákej špatnej kontakt). Po tom co jsem viděl Filipa s pájkou a jeho řeznickej výraz, slitoval jsem se nad tím nebohým hudebním nástrojem a radši jsem (I když pěkně nasranej) přistoupil na to, že zbytek soustředění odehraju v sedě 😀 (Já velikej rocker kterej umí 5 akordů bude hrát v sedě. Představte si to! :-D). Během tohohle soustředění se nicméně udělal repertoár na vystoupení. A už se mohlo jít do světa lacinejch holek a hektolitrů piva.

Jeden z našich prvních koncertů byl na Slavnostech v Kamenici nad Lipou. Přišlo na nás dost přejících kamarádů, nepřejících posmívačů a pár lidí ze závodu kol. Dodneška si pamatuju Tůčův výraz když zvučil kopák a nějákej nasranej cyklista na něj řval ať s tim dá pokoj, že neslyší vyhlašování cyklozávodu :-D. No koncert byl takovej jakej byl a myslim si, že na to, že byl jeden z prvních byl docela slušnej. V době tohohle koncertu ale před podiem stál jeden kluk. Znal jsem ho od vidění a Anty s nim kámošil ještě než poznal nás. Jeho jméno bylo Vojta Komínek……Ale o tom až v příštim blogu ;-)…………

Like
Like Love Haha Wow Sad Angry
týpek z pozarohu napsal:

čtivej přiběh 🙂 Těšim se na pokračování a přeji dlouhé básnické střevo Savče 😉

Lucy napsal:

Best 😉 A mimochodem Můj svět je jedna z mích nejoblíbenějších písní 🙂

Adél napsal:

Super❤😂😃