parallax background

Svátky všech opilců

A co baví tebe?
21.11.2016
Nadčasovej příběh
12.12.2016

Už je to tady zase. Z nebe padaj sněhový vločky a ten sníh, co přes noc napadne, pak přes den všechen roztaje a ty malý kluci, který každý ráno potkáváte, toho chtějí aspoň trochu využít a tak po sobě hází sněhový koule, přičemž největší podíl v nich má zcela určitě bláto. Trochu jim závidim to, jak jejich jedinou starostí je co nejvíc zašpinit toho druhýho. Co jim ale nezávidim je to, až přijdou tyhle malý sebevrazi se svojí fungl novou hnědou skořápkou domu :-).

Nebudu ale odbíhat od tématu, kterej jsem chtěl rozvinout. Strašně by mne totiž zajímalo jak to máte třeba právě vy s oslavou vánoc a silvestra. Když se řekne slovo vánoce, tak například já si představím pohodu doma s rodinou, kýčovitý filmy v televizi co si rok co rok slibuju, že už na ně koukat nebudu a pak se u nich stejně směju jak malej Jarin, miliony firemních a nebo jiných vánočních večírků, který jsou vždycky dost srandovní (jako všechny akce, kde se pije alkohol)  a taky čas, kdy je třeba vypnout a zapomenout na ty věci, kterým říkáme “problémy” i když to jsou všechno vlastně malichernosti a blbosti. Myslím si, že Vánoce jsou vlastně ta doba v roce, kdy se má člověk hodit do pohody a pomalu se připravovat na to co přinese rok další. Já mám pro tyhle vánoce plán jasnej. Vyčistit si hlavu a bejt hlavně štastnej….

Vrcholem celých těchto svátků je ale Silvestr.Silvestr tak dva tři roky většinou slavíme s kámošema a s klukama z kapely dohromady. Je to skvělý odreagování v tom, že si každej děláme co chceme, nemusíme se bát o nástroje a pijeme všichni (což se většinou neděje, protože jeden nebo dva z nás z koncertů řídí). Nejvíc ze všeho je ale ta část večera, když se vezme kytara, všichni jsou už lehce v ráži a začnou se hrát starý fláky jako Slavíci z Madridu, Colorado a nebo Filipova srdcovka v podobě různě přetextovanejch (většinou sprostě) známejch českejch songů. To úplně miluju a nedám na to dopustit. Když nad tím tak přemýšlím tak vlastně Silvestr jsou pro mne takový vánoce s kámošema a kapelou. Nemáme sice žádnej stromeček a dárky a místo zlatýho prasátka většinou vidíme spíš pěkně šerednou vopici, ale baví nás to. Nejhezčí na tom je, že spolu zakončujeme starej rok a zároveň spolu načínáme rok novej – a jak na novej, tak po celej ne?

Tenhle blog neexistuje z důvodu nějákýho hlubšího sdělení, ale jestli bych vám něco chtěl závěrem vzkázat, tak tohle.

1) Jak říkal jeden velkej myslitel dřívější doby, “ Nesnažte se být člověk úspěšným, ale člověkem co za něco stojí”. Když se budete řídit tímhle heslem, tak ten úspěch se dostaví.

2) Buďte hodný na ty, kteří vám za to stojí a které máte rádi. Nikdo neni dokonalej a věřte mi, že s každým z nás lidí je to občas pěknej voser.

3) Neberte ten svět zas tak vážně 🙂 Čas od času přece nemusí bejt špatný zapomenout na to, co po nás chce svět a prostě se začít jen tak třeba koulovat, jako ty malý magoři, kterejm v tu chvilku na kamenickym autobusáku zrovna patří celej vesmír.

Buďte happy a čís.

Like
Like Love Haha Wow Sad Angry
6
Savec napsal:

Díky, díky 🙂

Lucy napsal:

Krásně napsané 🙂 Moc dobře se to čte 😉

Adél napsal:

Boží jako ty dva předchozí😃už se těšim na další😃